Zjištění

Bude mi 17 let. Ale v paměti se mi znovu a znovu vybavují vzpomínky z dětství. Jsou to sice jen takové krátké útržky, ale v mým životě jsou hodně důležité. Do mých čtyř neb pěti let jsem říkala tati svému biologickému otci Josefu Lukášovi. Před dvěma lety umřel a až tehdy jsem se po několika trápení jak to vlastně je, dozvěděla pravdu, kterou mi mama tak dlouho lhala, bolí to, ale teď mám tatínka, kterého beru za vlastního a mám ho nadevše ráda, ale stejně mi chybí, že neznám druhou polovinu sama sebe. Pamatuju se, že pro mě vždycky přišel skočila jsem mu do náruče a donesl mi spoustu sladkostí a jely jsme k babičce, ta většinou svlikala krákila s kůže na oběd. Tyhle vzpomínky se mi vrací celkem často, pomatuju si jen že jsem ho měla hodně ráda a on pro mě udělal spoustu věcí co mi na očích viděl. Máma říkala že mě měl hodně moc rád, ale stejně mu mě odepírala..